Škoda Muzeum pokračuje v rozšiřování svých expozic o další atraktivní depozitář, přístupný veřejnosti. Na první fázi s názvem Spící krása, nyní navazuje druhá hala pojmenovaná Odtajněné koncepty. V ní automobilka Auto prezentuje koncepty, designové studie a prototypy od konce 50. let minulého století do současnosti. My vám postupně všechny vozy představíme.
Škoda 990 NOV Combi (1963)
Jednou ze zvažovaných variant vozu Škoda 1000 MB bylo i praktické kombi. Jeho prototyp během jízdních zkoušek najel 7000 kilometrů. Měl však komplikovanou „ležatou“ zástavbu motoru pod podlahou zavazadlového prostoru a nebyl nikdy zařazen do sériové výroby.
Cestu k sériovému modelu ŠKODA 1000 MB vytyčil projekt Š 990 NOV (nový osobní vůz). Jeho vývoj odstartoval v Mladé Boleslavi v roce 1959, do října 1961 vznikla padesátikusová série prototypů. Kromě různých provedení čtyřdveřové uzavřené karoserie sedan se pracovalo také na alternativních dvoudveřových verzích bez horní části sloupků B karoserie, předobrazu sériových vozů ŠKODA 1000/1100 MBX. V podobě prototypu vznikla i otevřená 2+2místná ŠKODA typ 990/991 Roadster s motorem vzadu, nezapomnělo se ale ani na kombi.
V únoru 1963 dokončili v Mladé Boleslavi přestavbu karoserie 34. prototypu z 50kusové série NOV, sedan s více než 31 tisíci ujetými kilometry byl překarosován na kombi. Konstruktéři se museli vypořádat s problémem umístění motoru pod podlahou zavazadlového prostoru. Řešením bylo uložení řadového čtyřválce zcela naležato, s hlavou válců v levé části vozidla. Uložení motoru inspirovalo k přezdívce „Hajaja“, podle dobového seriálu rozhlasových pohádek na dobrou noc. Vpravo od pohonné jednotky se ocitl vodní chladič. Na rozdíl od obdobně koncipovaných modelů konkurenčních zahraničních značek totiž ŠKODA nepoužila chlazení vzduchem.
Z třítýdenního programu zkoušek, během nichž prototyp na přelomu května a června 1963 absolvoval k 7000 km, vyplynula spotřeba 7,6 l na 100 km při průměrné rychlosti 74 km/h. Se čtyřválcem o objemu 988 cm3 a výkonu 42 k (31 kW) při 4650 ot./min dosáhl „Hajaja“ největší rychlosti 115 km/h. Pozitivně byla hodnocena vzdušnost interiéru i velkorysý objem dvou prostorů na náklad a zavazadla, k nevýhodám patřila komplikovaná vestavba motoru pod ložnou plochu zavazadelníku, výrazně omezující servisní přístupnost, problémy byly i s chlazením čtyřválce ve stísněném prostoru. I proto padlo rozhodnutí nezařadit kombi do výrobního programu.
